Co je potřeba udělat před odjezdem?

No a to jsou vlastně všechny podmínky nezbytné pro odlet. Pak už je na vás, co dalšího se rozhodnete tady sháňet, hodí se asi nějaký ty léky, jinak je to už opravdu jen na vás, s čím se chcete tahat, v Indii lze vetšinou velmi lacino sehnat úplně všechno.

 


Víza a ambasády

 

Indické velvyslanectví v ČR:

Valdštejnská 6

Praha 1 - Malá Strana

tel. 02 / 57 32 02 55

 

Úřední hodiny

Žádosti o vízum: pondělí - pátek  9:00 - 12:00
Vyzvedávání pasů: pondělí - pátek 16:00 - 17:00

 

Info z února 2002: Stojí to 1600,- Kč. Jsou potřeba 2 fotografie, bývalo zvykem vízum obdržet tak do týdne od podání žádosti, ale kámoši teďka čekali i měsíc, je to dost nevyzpytatelný, navíc od nich chtěli nelogicky i ukázat letenky a tak, takže radši jednejte s předstihem, situace se asi trošku zhoršila.

(Pokud chcete z Indie vycestovat třeba do Nepálu a pak se zase vrátit, je nutné zažádat o vízum na několik vstupů (Multiple))

 

 

Velvyslanectví ČR v Dillí:

Embassy of the Czech Republic

50-M, Niti Marg

Chanakyapuri

New Delhi 110 021

 

tel.: 009111-6110205, 6110318, 6110382

fax: 009111-6886221

 


Očkování

Co se očkování týče, je tu spousta možností, co všechno do sebe můžete nechat nastříkat, ale dá se říct, že za základ je považováno toto:

Bližší informace a očkování vám poskytnou hygienické stanice, pro Pražáky např. 

Krajská hygienická stanice středočeského kraje

Dittrichova 17/329 
120 07 Praha 2

5. patro

tel.: 02/24 91 49 66, 02/29 60 24

ordinační hodiny: Pondělí, Středa a Čtvrtek  7:30 - 11:00 a 13:00-16:30

 

nebo navštivte příjemnou ordinaci (tady jsou konzultace placené, také očkují, dole máte rovnou lékárnu)

Centrum cestovní medicíny

Havelská 14

110 00 Praha 1

www.medpharm.cz - tady najdete pěkné stránky informací i s tabulkami doporučených očkování pro všechny země

 


Lékárnička

Proti malárii očkování neexistuje, berou se tabletky a má to určité komplikace. Je několik druhů, ty účinnější antimalarika vám kromě jiných vedlejších účinků zničí játra a ty méně účinné jsou tak spíš aby se dodalo trochu klidu duše. Pokud jedete do hor, tam není potřeba tabletky brát, malárie se vyskytuje pouze v nízko položených oblastech, ale jak se vyhnout nížinám, žeano... My jsme to řešili tak, že jsme víceméně pravidelně (má se užívat jednou týdně) jedli Delagil - to je ta méně účinná avšak méně škodlivá varianta - a s sebou jsme měli Lariam - poměrně nové zabírající antimalarikum, ovšem s nežádoucími účinky, ale stačí když ho máte v pohotovosti a jak na vás přijde malaritický záchvat, jíte nárazovou dávku po několika hodinách a jak to je možné, vyhledáte lékařskou pomoc (lékaři vám upřesní)

V lékarničce by vám asi nemělo chybět:

-lok z láhve tvrdého alkoholu někdy spraví žaludek i chuť po nepovedeném občerstvení a leckdy tak zažehná nepříjemné následky (alkohol seženete i ve většině indických měst, je jen potřeba počítat s tím, že je jednak daleko dražší než u nás, jednak může jít o domácí výrobu načepovanou do láhví renomovaných značek); nebo můžete spolknout před každým jídlem 2 stroužky česneku, jak doporučuje pan profesor hindštiny S. K. :o)

-endiaron někdy postačí k uklidnění střev, ale pokud jde do tuhého, doporučuji přípravek jménem:

- SMECTA a pěji mu zde chválu. Jsou to pytlíčky s práškem, který svým vzhledem i účinky připomíná sádru, míchá se do vody a spolehlivě vás zabetonuje!


Peníze

Rupie je měna, která se nevyváží. Proto si vemte do Indie dolary, to je ta nejuznávanější měna a tam si je měňte. První směnárny jsou už na letišti a všude po Indii je jich dostatek i v malých městech. Kurzy jsou víceméně všude podobné, ale raději přepočítávejte. Všude po ulicích vás zastavují veksláci, jestli nechcete rozměnit, ale myslím, že zase tolik neušetříte, navíc vás můžou podrazit, to nechávám už na vašem uvážení. Rozměňte si tak, abyste měli dostatek drobáků, protože Indové neradi vrací... Natržené bankovky často nikdo nechce, ale slepované, sešité sešívačkou, popsané propiskou, to všechno berou bez problémů.

Můžete si také pořídit cestovní šeky, v tom případě doporučuji American Express, ty berou opravdu v hodně bankách, s ostatními mohou být v menších městech potíže. Je lepší zařídit si šeky u nás, v Indii vás to vyjde dráž.

A pokud máte VISA kartu, je to taky bez potíží, vězte, že je až k nevíře, kde všude najdete nalepenou tuhle cedulku. VISA v Indii frčí.

Kolik si s sebou vzít: Na měsíc pobytu v Indii během sezóny, (záleží na oblasti, kam jedete, ale převážně v podzimních měsících), kdy je všechno dražší, vám stačí $500 pro dva lidi, pokud neopovrhnete běžnými hotýlky (šváby, mravence a ještěrky mají stejně všude), je to dost, dá se vyžít i s menší sumou, ale pro neznalé místních poměrů je tohle, myslím si, rozumná jistota, protože vás určitě zezačátku několikrát místní natáhnou, tomu se dost těžko vyhnete. Na ubytování se můžete ptát také ve vesnicích za městem, u rodin, některé ášramy jsou zdarma úplně nebo za symbolickou částku... Pokud pojedete sami, musíte samozřejmě počítat s tím, že to bude o něco dražší, tedy hlavně ubytování a rikšové, kde se nemůžete s nikým rozdělit, ale můžete se samozřejmě spojit s jiným lichým cestovatelem a je to. V Indii zkrátka můžete utratit závratné sumy dolarů za jeden týden, ale na druhou stranu se tu dá žít strašně levně a hodně to závisí na vaší šikovnosti.

Peníze si každopádně rozdělujte na víc míst, nejlepší je mít kapsičku na krku, tam mít i všechny doklady, popř. letenku. Je dobrý pořídit si před cestou fotokopie pasů, víz, letenek apod. pro případ ztráty. Do vlaku nebo pro bágly na střechu busu možná taky užijete řetěz - cestuje se rozhodně klidněji. 

Kurz vůči dolaru se v současnosti pohybuje něco kolem 43Rp za 1 dolar, pokud si chcete přesně započítat, zkuste třeba tuhle stránku, kde si můžete převést jakoukoliv měnu na cokoliv: http://cnnfn.com/markets/currencies/

Ceny a smlouvání

Co se cen týče, je těžké definovat přesné taxy, ty se mění podle ročních období, lokalit a dalších faktorů. Ale každopádně bez smlouvání z vás sedřou kůži. Smlouvá se prakticky o cokoliv - o cenu hotelu, o rikšu, taxi, jakékoliv zboží, může se vám stát, že prodavač nasadí až desetinásobně vyšší cenu. Nenechte se zmást, nebuďte měkoty. Prodavač se vždycky tváří, jako že jste ho naprosto odrbali a on udělal ten nejhorší kšeft ve svém životě, ale to je jenom jeho hra.


Jídlo a pamlsky

Nesmlouvá se v restauracích a za jídlo u stánků si zpravidla prodavači říkají také všude podobné ceny, na potravinách zabalených v obalu máte navíc napsanou maximální doporučenou cenu (MRP), takže víte, na čem jste.

Čaj seženete všude, stojí kolem 5Rp, Čapáty, někde též Roti (ty úžasné univerzální placky z mouky a vody, co plácají na každém rohu) jsou za 1-2Rp, láhev vody do 15Rp, banán 2Rp, buráky cca 1Rp/gram, jídla jsou levná a chutná, většinou od 15 do 50Rp, třeba masala dosa, tou se neotrávíte, stojí jen 12-20Rp, chutná a dokonce nasytí, různé rýže a dhaly taktéž, jíst se tu dá levně a chutně. Jen vám nesmí vadit trocha té pálivé chuti, to byste tu asi umřeli hlady.

Takový klasický příjemný oběd probíhá asi tím způsobem, že do sebe hrozně rychle házíte za neustálého syčení tu strašlivou věc, jejíž pálení je umocněno ještě horkou teplotou, neustále to zapíjíte, ale vůbec to nepomáhá, nejlepší proti pálení je jogurt (angl. curd), ale ten je často pro jistotu také ochucen pálivým kořením, aby nebylo úniku. Nejhorší je to asi u jihoindické kuchyně, ale platí to prakticky pro všechno. Ale zvyknete si a ani vám to pak už nepřijde.

Na jídelníčku tu najdete kromě klasické indické kuchyně často také vynikající čínskou a tibetskou a čas od času mívají i něco italských pokrmů (špagety, makaróny, pizzu). Po ulicích prodávají také nejrůznější cukrovinky, zpravidla podivné ublemcané koule, na kterých posedávají hejna much a vos a které mi ale ani trochu nechutnaly. Pivo seženete většinou v plechovce a je dost drahý (50-150Rp dle obsahu a značky), chuť nic moc.

Cigára mají všude, kromě eukaliptových bídýsek je na výběr celá škála národních značek (Capstan, Red & White, atd.), prodávají se v krabičkách po deseti kusech, za 10-15Rp, jsou s filtrem i bez filtru a chutnají celkem dobře (ale asi nic moc pro kuřáky lightek). V Delhi krom toho, díky místnímu znečištění ovzduší, vykouříte krabku cigaret denně, ikdyž jste nekuřáci.

Gram hašiše se pohybuje kolem 40Rp, tráva je asi o polovinu levnější, kvalita hašiše je zpravidla dobrá, u travky někdy horší tím, že ji pro urychlení prodeje často suší na přímém slunci, takže než se dostane ke konzumentovi, velkou část THC smlsne strejda Sluníčko. Přejme mu to :o) Často se vás pokoušejí spíš natáhnout na množství, než na kvalitě. Tohle všechno je ale samozřejmě nelegální! Výjímku tvoří government shopy ve vybraných městech (např. Varanásí), kde se můžete oficiálně zmastit  třeba hašišovými koláčky, nebo vynikajícím bhang-lassi, ale pozor na to, od koho si ho kupujete!


Doprava

Většina lidí, co přiletí, asi vystupuje v Dillí. Před letištěm jezdí autobus do centra na Connaught Place, což je blízko Paharganje, ale nejezdí v pozdně noční hodiny. Pokud naopak odlétáte domů, můžete si den předem koupit na Connaught Place jízdenku na tenhle autobus, hodí vás na letiště daleko levněji než taxi nebo motorikša. Prodává je tam víc společností, tuším, že jedna sídlí v bloku F. Pokud použijete taxi nebo motorikšu (taxi je na tuhle cestu lepší, ikdyž dražší, ale letiště je od centra fakt dost daleko), smlouvejte o ceně. Nevím přesně na kolik to přijde, ale my jsme černýmu taxikáři platili 150Rp za oba a myslím, že to bylo až dost. Zpátky jsme na letiště jeli oním busem a stálo to asi 20Rp na osobu. 

Nesmlouvá se při kupování jízdenek na vlak v pokladnách nádraží (pozor, nespleťte si je se soukromníky, často dokonce převlečenými do uniforem zřízenců, kteří vám jízdenku prodají klidně třikrát dráž, jízdenku si kupujte jen u ofigo okýnka) - na nádražích mají často tourist office, takže si kupujte jízdenky tam, abyste nemuseli stát ty pekelný fronty pro běžné indiány, je dobré koupit si jízdenku několik dní předem, jinak se vám může stát nemilé překvapení, že už ji na svůj vlak nedostanete. Pokud jedete daleko, kupte si třídu 2nd Class Sleepers - je to třída dá se říct střední, která je sice taky přecpaná, někdy dost, ale oproti první je o dost levnější a dostanete tam místenku na postel. Pokud mohu radit, kupujte si zásadně horní postele (Upper bed) (mají dolní, prostřední a horní), jinak se nevyspíte

U autobusů se jedná většinou o cestovní společnosti, ale ceny by měly být víceméně u všech také stejné, záleží na typu busu, u těch dražších si můžete koupit místenky, jinak si kupujete jízdenku přímo u průvodčího v busu. 

Rikšové jsou často mrchy (tedy hlavně ti motorizovaní), místo a cenu si vždycky dobře dohodněte předem, pokud je vás víc, rozdělte cenu na osoby (např. při sumě 40Rp mu řekněte 20 já, 20 kámoš), aby nemohl uplatňovat oblíbený trik, že jste se dohodli na 40Rp, ale za každou osobu a jestli vás pak vyhodí někde jinde, třeba před hotelem, se kterým má dohodu, klidně se na něj vykašlete, neplaťte, brzy si chytíte nového.

Po některých velkých městech jezdí také tzv. Vikramy, jsou to takoví větší bratři těch klasických motorikšů, místo jednoho dvousedadla mají tři a jsou širší a zpravidla (ne vždy) fungují podobně jako autobus, mají svou trasu městem, můžete si ho zastavit a přisednout a stojí to většinou do 10Rp, je to tedy daleko levnější než normální rikša. Např. v Rishikeshi tak fungují i normální motorikšové mezi centrem a mostem na protější břeh k ášramům a stojí to kolem 5Rp.


Ubytování

Míst k ubytování je v Indii opravdu dost. V hotýlkách najdete zpravidla jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje, někdy je k dispozici i noclehárna, nějaké pokojíky se záchodem a sprchou má každý hotýlek většinou také k mání, nebo jsou na chodbě, což je levnější a poslouží stejně dobře. Abyste narazili na teplou vodu, to je tu opravdu vzácností, ale v tom vedru to není třeba a každý hoteliér vám kdyžtak ochotně ohřeje kýbl vody za pár rupií. Šváby, mravence a ještěrky mají prakticky všude, jen se liší co do počtu. Ale to zjistíte stejně až když si v noci rozsvítíte... Ceny takovýchle hotýlků se za dvoupokoják pohybují zhruba od 50 do 300 Rupií podle místa a sezóny. Pokoj si vždycky předem prohlédněte, pokud má koupelnu, zkontrolujte jestli teče voda, jestli není ucpaný záchod a pak teprve smlouvejte. Pokud se vám bude cena zdát vysoká, klidně jděte o kus dál, hotelů je zpravidla všude dostatek a kdyžtak se můžete vrátit. 

Nezapomeňte si s sebou vzít zámek, dveře v těch levnějších hotelích jsou zpravidla na petlice, někde vám zámek dají, ale lepší je zamknout vlastním, co si budeme povídat...

V každém hotelu mají Checkout time, tj. od kdy vám počítají sumu na další den, takže pozor, když chcete např. odjet pryč v 17:00 a checkout je ve 14:00, pokud se nedohodnete s hoteliérem, raději odejděte před druhou a přečkejte někde v restauraci, nebo zaplatíte další den navrch. Většinou mají časy ale rozumné. 

V Dillí platí za notoricky nejznámější místo pro nejlevnější ubytování Paharganj Main Bazaar, výhodný také svou polohou hned naproti hlavnímu nádraží, ale zdaleka už to také není taková láce. Většinou seženete dvoulůžkový pokoj v sezóně (tj. na podzim a na jaře) tak od 200Rp výše, jinak jsou ceny nižší, ale stojí zato projít si i postranní uličky u Paharganje, najdete tam možná levnější ubytování, ikdyž v sezóně je všude dost obsazeno. 

Pokud jedete do horských oblastí, nezapomeňte stan, nebudete vázáni na místo noclehu, ušetříte a můžete si chodit po kopcích, jak je libo a to je fakt paráda! My jsme měli akorát letní spacáčky a nad Darmshalou ve třech tisících jsme v noci málem zmrzli. Příště si stan určitě beru!


Počasí

Indie je tak ohromná země, že rozhodně nelze všeobecně hovořit o jejím klimatu. Indický subkontinent má osm různých klimatických zón. Všechny jsou do jisté míry zasaženy cyklem monzunových dešťů, ale v různé míře a v různých obdobích. Všeobecně se má za nejideálnější období pro návštěvu Indie říjen až únor, kdy je příjemné počasí v nejvíce oblastech. 

Pro složitost problému jsem se pokusil rozdělit počasí v Indii ze dvou základních hledisek:

1. Počasí podle ročních dob

Indie má tři hlavní roční období: zimu, léto a monzun.

2. Počasí podle oblastí

A jako bonus tady máte odkaz na stránky, kde vám poví aktuální předpověď počasí pro mnoho indických měst: http://weather.123india.com


Pravidla chování, domluva s Indy, užitečná hindu slovíčka

Pokud hovoříte anglicky, domluvíte se prakticky všude, ale nedejte se zmást. Indové se vyznačují takovou pozoruhodnou vlastností, že pokud vám nerozumí, nebo rozumí, ale neví odpověď na vaši otázku, nepříznají to a něco vám odpoví podle pravidla: raději nesmysl než nic. Co je k tomu vede, jestli je jim vás líto, že byste byli zklamáni, kdyby řekli, že neví, nebo jestli považují za neslušné neodpovědět a připadá jim lepší poslat vás úplně jinam, než potřebujete, to opravdu netuším, ale zkrátka se tak chovají a je třeba s tím počítat. 

Co se chování týče, je důležité dodržovat pravidla týkající se zejména náboženství. Jak do hinduistických chrámů, tak do buddhistických, džinistických, sikkhských, stejně tak do muslimských mešit, prostě do všech těchto svatých míst, je nepřípustné vstoupit jinak než bosý. Snad všude mají před vstupem hlídače bot, který vám je za malou sumu ohlídá. Do mešit někdy požadují dlouhé nohavice a pokrývku hlavy, džinisté vám před vstupem do svého chrámu zabaví všechny kožené věci. S focením je to jak kde, někde chtějí za foťák zaplatit, někde vás s ním nepustí vůbec, někde fotit můžete. Buddhistické chrámy se sluší obcházet po směru hodinových ručiček.

 

Pokud je vám někým nabídnut čaj nebo pohoštění, neodmítejte s pocitem, že ty chudáky přeci nebudete vyžírat, sluší se přijmout, třeba jen symbolicky, projevíte tak svému hostiteli úctu. Pokud třeba v autobuse pustíte sednout nějakou starou ženu nebo matku s dítětem, nedivte se, že vám neděkuje. Není to neslušnost. Indové vůbec si na děkování nijak nepotrpí, protože ať uděláte cokoliv, je to přeci vaše věc a máte k tomu nejspíš nějaký dobrý důvod, proč to tak děláte, každý dobrý skutek, který uděláte, vám vylepší vaši karmu a kdyby vám poděkovali, vezmou vám tak příležitost, aby vás za váš skutek odměnili bohové. 

Na druhou stranu, nesmíte se bát poslat každého dotěru do háje. Pouliční prodavači vám budou cpát svoje zboží, přilepí se na vás, půjdou s vámi a budou neustále chtít vědět za jakou cenu to koupíte, ikdyž to vůbec nechcete, když se vám podaří tohodle obchodníčka konečně se zbavit, přilepí se na vás týpek, co si s vámi podá ruku, bude se vás ptát odkud jste, jak se vám tu líbí, kam jdete, jak se jmenujete, pak vám začne nenápadně řikat, že tady za rohem má jeho přítel takový pěkný krámek, ať s ním jdete, podívání je přeci zadarmo, no problem, nebo vám začne líčit, v jak tíživé životní situaci se ocitl a bude chtít prachy. Pak se na vás zadívá uhrančivým pohledem nějaký muž, vypadající jako guru, na kterého jste celý život čekali a po obvyklých úvodních dotazovacích ceremoniích vám řekne, že máte dva velké životní problémy a že je má napsané na papírku, co drží v ruce a že je tam napsáno i jméno vaší matky a že tu ruku otevře za pouhých 10Rp. Do toho regulérní žebráci a mrzáci, kteří na svou almužnu skutečně nárok mají, ale je jich tolik, že stejně nemůžete dát každému a tak vám nezbyde, než odhánět i je, někdy vás třeba nějaká seschlá stařena čapne za rukáv a vleče se za vámi ulicí, ale vy už prostě nemáte u sebe vůbec nic, tak ji nakonec setřesete a ona pak za vámi spílá do lakomců a ještě horších věcí. A tak dále a tak dále. Tomuhle se tu prostě nevyhnete a občas toho budete mít až po krk. 

Jednou těm lidem můžete zkusit všechno vysvětlit, ale popravdě řečeno, když už to bude tak dvacátý člověk v jednom dnu, buď ho posíláte do háje ještě předtím, než promluví, nebo na kohokoliv už vůbec nereagujete a chováte se jako by všichni kolem byli vzduch. Chce to cvik, za pár týdnů se z vás stane buď dokonalý flegmatik, nebo se vyhrotí vaše latentní maniodepresivní sklony, proděláte si menší záchvat přímo na jedné ze zalidněných indických ulic - no a pak se z vás také stane ten flegmatik. 

nejčastěji asi použijete slovíčko čalo - znamená jdi pryč, odjezd, běž, prostě až budete chtít poslat do háje kohokoliv obtěžujícího vaši osobu, řekněte mu to, není to nijak drsný, třeba jako naše táhni do p..... apod., ale stačí to aby pochopil (stejně nepochopí)

há - ano

nahí - ne

ačá - dobře, dobrý

pání [páný] - voda

čai - čaj

kelá - banán

rótí - chleba

sabdži - zelenina

kamrá - pokoj

hotal - hotel

číslovky do 10: ek, do, tín, čár, pánč, čcha, sáth, áth, nó, das

namasté/ namaskár - hindský pozdrav

salaam aleykum - muslimský pozdrav

šukrijá/dhanyavád - děkuji

isakii kyá kimat he? - kolik to stojí?

kripyá - prosím

bas - autobus

reil - vlak

též odkazuji na http://www.travlang.com/languages/index.html, kde najdete užitečné fráze, ale vpodstatě se všude domluvíte anglicky.


 Takže, HODNĚ ZDARU!